Registrace na přednášky bude možná od 12. 11. 2018 20:00 do 25. 11. 2018 22:00 prostřednictvím registračního systému.

Úvodní přednáška (9.00 – 10.00)

O vzniku naší republiky a prezidentu Masarykovi si budeme povídat se spisovatelem Pavlem Kosatíkem.

  • Jak se zrodila myšlenka samostatnosti a proč?
  • Masaryk – jaká byla osobnost Prezidenta zakladatele.
  • Jakým byl člověkem, jakým výzvám čelil a jak?
  • Čím je inspirativní pro naši dobu i pro nás samotné?
  • Co si můžeme z Masaryka brát pro naše životy a rozhodování?
  • Jaké by asi byly Masarykovy odpovědi na dnešní výzvy?

Pavel Kosatík

Pavel Kosatík
Pavel Kosatík

Pavel Kosatík je český novinář, scenárista a spisovatel.

V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po studiích začal pracovat u DILIe jako právník specializovaný na autorské právo, po dvou letech přešel do nakladatelství Československý spisovatel (1986–1990). Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakcích – Mladá fronta DNES (1992–95), Reflex (1995), Hospodářské noviny, Ikarie – 1990. Od roku 1996 je na „volné noze“. Začal jako spisovatel sci-fi, dnes je znám jako spisovatel faktu, literární historik. Pravidelně publikuje v časopisech Týden a Respekt (zde psal seriál Česká inteligence). Spolupracuje s Českým rozhlasem, je jedním z pravidelných hostů pořadu Jak to vidí… Založil nakladatelství Kdo je kdo.

Je mimo jiné autorem scénáře k seriálu České století nebo aktuálně v kinech běžícího filmu Hovory s TGM. O Masarykovi napsal také knihu Jiný TGM.

1. sekce (10.15 – 11.15)

Jaké je to vypravit se na rok na Kavkaz? Arménie je zemí hor mezi Evropou a Asií. Jak se žije evropance v třetím největším městě Arménie? Jaké problémy řeší občanská společnost na Kavkaze? Různá překvapení, která život nachystal dobrovolnici Helsinki Citizen’s Assembly- Vanadzor na její Evropské Dobrovolné Službě.

Tereza Soušková

Tereza Soušková
Tereza Soušková

Tereza Soušková se právě vrátila z roční Evropské Dobrovolné Služby v arménské lidskoprávní neziskové organizaci Helsinki Citizen’s Assembly – Vanadzor, kde byla vyslána jako dobrovolnice NESEHNUTÍ. Je také analytičkou Výzkumného centra AMO. Odborně se specializuje na region východní Evropy, Ruska, Kavkazu a Střední Asie.Vystudovala politologii a východoevropská studia na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Absolvovala studijní pobyty v Rusku, Arménii a na Ukrajině. Specializuje se na region východní Evropy, Ruska, Kavkazu a Střední Asie. V rámci studia se zaměřuje na ruskou zahraniční politiku, výzkum demokracie v postsovětských zemích a na problematiku neuznaných států. Absolvovala stáže na Ministerstvu zahraničních věcí, pracovala v Poslanecké sněmovně a na velvyslanectví ČR v Jerevanu.

Působila jako místopředsedkyně spolku Východoevropský klub, z. s., jako zástupce šéfredaktora časopisu NaVýchod nebo jako editorka časopisu Mezinárodní politika vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů v Praze. Kromě toho přispívá do řady jiných českých i zahraničních médií.

Téma smrti a umírání je v naší společnosti velmi zkreslené. Zpravidla existují dva extrémy. Před smrtí utíkáme nebo jsme jí zcela uhranutí. Zpravidla chybí vyvážený pohled na fenomén smrti a proces umírání. Přednáška poskytne základní orientaci v problematice thanatologie.

Obsah:

  • Fenomén smrti a umírání z historického pohledu
  • Současný pohled na smrt z pohledu thanatologie
  • Fáze umírání podle Elisabeth Kübler-Rossové
  • Smysl a smysluplnost lidského života
  • Diskuze

PhDr. Ing. Petr Krohe

PhDr. Ing. Petr Krohe
PhDr. Ing. Petr Krohe

Působí jako vysokoškolský pedagog na 1. LF UK Praha a nemocniční kaplan Všeobecné fakultní nemocnice. Slouží jako kněz starokatolické církve. Je také činný jako lektor a terapeut. Zabývá se profesně mezilidskou komunikací, otázkami komunikace s pacienty, mediací, poradenstvím, řešením konfliktů, vyjednáváním a psychoterapií. Z terapeutických směrů je mu blízká logoterapie, muzikoterapie a nevyhýbá se alternativním přístupům. V oblasti komunikačních technik rovněž publikuje.

Moje osobní zkušenosti s vedením oddílu za totality:
Po zákazu Junáka skončit nebo pokračovat?
Čeho se zříct a co uchovat?
Byli jsme chytří nebo zbabělí?
Po obnově Junáka si zachovat svou výlučnost nebo přijmout řízení vyššími skautskými orgány?

Vladimír Cvrček (Vezír)

Vladimír Cvrček (Vezír)
Vladimír Cvrček (Vezír)

Liberecký pedagogický důchodce.
Vodní vlče od r. 1947, od 1968 kapitán oddílu vodních vlčat, vůdcovská zkouška, absolvence Ústřední vlčácké lesní školy.
1972 – 1989 oddílový, později hlavní vedoucí zájmového útvaru Flotila Liberec.
Po r. 1989 člen hlavního kapitanátu vodních skautů (po 1997 hlavní kapitán), odboru vlčat, náčelnictva Junáka.
Dnes kapitán oddílu OS a zástupce vodních skautů v náčelnictvu kmene dospělých, vůdce ČLK Námořní akademie.

Čeho si nejvíce cením?
Uskutečnění myšlenky pravidelných komponovaných trienale vodních skautů.
Navigamus.

Čeho si nejvíc vážím?
Že mi mladí skauti a skautky naslouchají i v mém věku a že pro ně mám co psát do skautských časopisů.

V Česku průměrně každý z nás vytvoří téměř 1 kilogram směsného odpadu za den a více než polovina z něj skončí na skládce. Sice tím zanecháváme zajímavý materiál budoucím archeologům, ale zároveň pohřbíváme cenné suroviny, které pak pracně dolujeme ze země o kousek dál. A přestože to vypadá, že bez odpadu se prostě lidstvo neobejde, nemusí to tak vůbec být. Můžeme se snažit žít bez odpadu – žít zero waste. Bezodpadový přístup nezajímá jen to, kde odpad končí. Mnohem více řeší, kde se odpad bere a jak si jej do života vůbec nepouštět. Zero waste jde ke kořenům našeho spotřebního chování. Pojďme najít ty svoje a s nimi i cesty, jak za sebou zanechat něco jiného než odpad.

Jana Karasová

Jana Karasová
Jana Karasová

Je spoluzakladatelka a spoluautorka blogu Czech Zero Waste, který se věnuje tématu snižování produkce odpadu především v životech jednotlivců a domácností. S menším množstvím odpadu se snaží žít už pátým rokem. Nápad na založení blogu dostala, když studovala Žurnalistiku, média a globalizaci v Dánsku, které je co se týče množství produkce odpadu na osobu evropským rekordmanem.

S historikem Petrem Blažkem budeme se budeme zamýšlet nad tématy

  • Pravda a lež v totalitní společnosti.
  • Jak si komunisté pokřivili a přivlastnili pravdu?
  • Jak se StB (a spol.) podílela na ničení hodnot ve společnosti?
  • Jaký je vztah dění za komunismu (dopad estébáckých metod) ke dnešku?
  • Můžou se podobné věci opakovat i dnes?
  • Je dnešní společnost zcela jiná a totalitní převzetí moci podobné tomu v roce 1948 v ní není možné?
  • Podoby vyrovnávání se s komunistickým režimem.

PhDr. Petr Blažek, Ph.D.

PhDr. Petr Blažek, Ph.D.
PhDr. Petr Blažek, Ph.D.

Historik a publicista, zabývá se dějinami komunistických režimů v Polsku a Československu. Vystudoval obory český jazyk a historie, učitelství pro střední školy, na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2008 dokončil doktorské studium. V letech 2004–2010 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Nyní je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, který v roce 2008 spoluzakládal. Působí také jako vědecký pracovník na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zástupce ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Autor řady publikací k dějinám protikomunistického odboje a komunistických režimů ve středoevropském prostoru, bibliografie je dostupná zde. Podílel se na vzniku řady historických výstav (věnované Chartě 77, VONS, K-231, Janu Palachovi, kolektivizaci venkova atd.) a webových portálů (www.janpalach.cz, www.vons.cz, www.ibadatelna.cz a www.minulost.cz) a výrobě mnoha dokumentárních i hraných filmů (například Proces H, Pouta, Hořící keř, Mluvčí Charty 77, Ženy Charty 77, Milada atd.).

Vojtěch Olbrecht (Fišer) - Zahraniční zpravodaj
Vojtěch Olbrecht (Fišer) – Zahraniční zpravodaj

Kořeny skautingu sahají do Anglie před více jak sto lety, ze které se rozšířily do celého světa. Málokdo ví, že druhou zemí se skautingem bylo Chile. Junák – český skaut je, stejně jako desítky dalších skautských organizací, součástí světového skautského hnutí, což nám otevírá dveře před 50 miliony kamarádů po celém světě. Na workshopu představí Zahraniční odbor možnosti velkých výprav pro celé družiny, ale i pro jednotlivce, kteří si chtějí využít výhod mezinárodního skautingu na plno. Přednáší tým vedoucích kontingentů, lidi co vyjeli na zajímavou akci, stejně jako členové Zahraničního odboru.

Cílem přednášky bude posluchače seznámit s příčinami, proč se lidé stávají osobami bez domova, dále shrnout základní služby pro osoby bez domova, shrnout historii sociálních služeb a přiblížit Armádu Spásy z hlediska historie a služeb. Dále bude přednáška posluchačům přibližovat terénní sociální práci a bude se zaměřovat na každodenní problémy spojené s prací s osobami bez domova. K závěru by měla proběhnout diskuze, jak lze těmto osobám pomoci i neodborně a svými silami. Během přednášky bude příležitost reflektovat, dotazovat se a debatovat.

Filip Jiřík

Filip Jiřík
Filip Jiřík

Pracuje na poloviční úvazek v Armádě Spásy jako terénní sociální pracovník-streetwork. Navazuje pracovní kontakt s bezdomovci, kteří jsou přímo na ulici. V práci je zaměstnán déle než rok. Mimo to studuje Karlovu Univerzitu obor sociální a charitativní činnost. Bude povídat něco málo o historii sociální práce a historie Armády Spásy. Také zmíní jak vypadá jeho náplň práce s jeho pracovním den. Na konci by s vámi rád rozvedl i nějakou tu debatu.

2. sekce (11.30 – 12.30)

Za jasného dne přichází na m 2 až 1000W sluneční energie. Slunce ohřívá Zemi přibližně o 290 o C. Suchý povrch se ohřívá na vysokou teplotu, zatímco rostliny chladí sebe a své okolí. Strom je nejdokonalejší klimatizační zařízení poháněné sluneční energií, nehlučně přes bezpočet mikroskopických ventilů (průduchy) vypařuje vodu a chladí tak sebe a své okolí. Sluneční energie uschovaná ve vodní páře se uvolňuje na chladných místech, kde vodní pára kondenzuje zpět na vodu. Jeden strom chladí jako několik klimatizačních jednotek. Lesy vypařují vodu, a přesto nevysychají. Rozsáhlé lesy přitahují vodu až z oceánů a řeky, které z nich tečou, nevysychají. Historické civilizace odlesnily a odvodnily krajinu, a proto vyschly. I my opakujeme chyby těchto civilizací, přeměňujeme krajinu na step a poušť a divíme se, že se krajina tak chová. Náprava je možná návratem vody a trvalé vegetace.

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.

Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze (biologie – chemie, fyziologie rostlin). Působil na Třeboňském pracovišti Botanického ústavu AVČR, je spoluzakladatelem a od roku 1998 ředitelem výzkumné organizace ENKI, o.p.s. Přednáší na našich a zahraničních vysokých školách. Pracoval ve výzkumném centru pro zavlažování CSIRO Austrálie/NSW, řešil výzkumné projekty ve východní Africe. 8 let byl členem Výzkumné rady Technologické agentury ČR. Je autorem četných vědeckých publikací. Úlohu vegetace v oběhu vody a utváření klimatu vysvětluje srozumitelně propojením znalostí známých ze základní školy.

Přednáška má za cíl posluchačům formou výkladu a diskuze přiblížit úlohu fašismu v evropských dějinách. Důraz bude kladen především na soudobé formy fašismu a na jeho projevy ve společensko-politickém prostředí.

Přednáška je složena ze tří částí. V první se zaměříme na vznik a stručnou historii fašismu, jeho teorii a projevy ve společnosti. Seznámíme se zejména s Mussoliniho Itálií, ale podíváme se i na vývoj jinde v Evropě. Druhou část věnujeme svébytné pozici československého a českého fašismu, přičemž hlavní důraz bude kladen na 90. léta a současnost. V souvislosti s výročím republiky si řekneme pár vět o prvorepublikovém fašistickém hnutí, ale i o „neofašistických“ skupinách samostatného českého státu. Poslední, hlavně diskuzní úsek bude o tom, jak identifikujeme fašismus dnes. Také budeme hovořit o rizicích vzniku fašistických hnutí, režimů, nebo o jednotlivcích, kteří v politice dneška k této ideologii inklinují. Během celé přednášky bude otevřen prostor pro (velmi vítané) dotazy z publika.

Matyáš Borovský

Matyáš Borovský
Matyáš Borovský

Mé jméno je Matyáš Borovský a narodil jsem se v Praze, kde také v současné době žiji a studuji. Většinu svého dosavadního života jsem ale strávil v a kolem města Beroun. Maturitu jsem složil právě na zdejším gymnáziu Joachima Barranda. V letošním roce jsem absolvoval bakalářské studium historie a politologie na Filosofické fakultě UK. Nyní pokračuji v magisterském studiu na Ústavu světových dějin téže fakulty. V rámci oboru se zaměřuji primárně na evropské dějiny v komparaci s dějinami Blízkého východu a Severní Afriky. Kromě školy se věnuji hlavně hudbě. Působím také jako jeden z lektorů debatní soutěže Studentská agora.

Na ženy a muže klademe v lecčems různé nároky a máme vůči nim často řadu očekávání. Někdy se zdá, jakoby patřili do jiných světů. Podíváme se ke kořenům mužské a ženské sociální identity – jak se ve společnosti, ale i v historii, nebo v jiných kulturách formovalo a vymezovalo to, co znamená být ženou nebo mužem, ale také člověkem. Je třeba ochrana přírody ženská nebo mužská? A práce ve školce, v nemocnici nebo v politice? Patří porod ženám? Mají truchlit muži a ženy jinak? Jsou otcové na rodičovské normou a mají být ženy primářkami 50:50 s kolegy? Je mužům vlastní touha prosadit se, zatímco ženám zase emoce? Něco se vám na tom třeba nezdá? Pak přijďte na tento seminář!

Iva Šmídová

Iva Šmídová (foto: Eva Bartáková)
Iva Šmídová (foto: Eva Bartáková)

Pracuje jako docentka sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (v Brně). Zkoumá muže a mužství, věnuje se sociologii rodiny, bádá nad reprodukční medicínou a obecněji stavem zdraví a nemoci, vyučuje předměty s tematikou genderu (tedy ke společenským kořenům ženství a mužství). Podílela se na založení Dětského koutku na fakultě ve snaze přispět ke zmenšení bariéry mezi oddělenými světy akademické práce a domácí péče.

Zničená krajina s nízkým obsahem vody a stále se snižující biodiverzitou, pomalá adaptace státu na klimatickou změnu, mizivá možnost občanů, města, obcí bojovat se suchem a klimatickou změnou… To jsou jedny z mnoha problémů dnešní ČR, kvůli kterým také vznikl tzv. Model Zdoňov.

Projekt celoplošné zádrže vody na ploše 20,5 km2, je koncipován jako unikátní, modelové know-how pro ČR/EU, jak zadržet vodu v krajině v celé ploše povodí i s pomocí nevládního sektoru včetně možnosti vytvářet pracovní místa a zdroje příjmů pro lokální ekonomiku. Jde o možnost všenápravy krajiny směřující navíc k možnosti lokální autonomie mikroregionů.

Jako zástupce z dlouhého seznamu cílů projektu můžeme jmenovat, adaptace na klimatickou změnu, zlepšení místního mikroklimatu, zvýšení biodiverzity nebo vznik pracovních míst různé kvalifikační náročnosti.

Pokud se projekt podaří plně zrealizovat, budou patrné zásadní rozdíly funkcí krajiny před úpravami a po obnovení vodního režimu. To může zároveň sloužit jako výukový materiál pro školy, samosprávy i státní správy a to i formou in matura – přímo v terénu.

Více info na: zivavoda.biz/brozura

Jiří Malík

Jiří Malík
Jiří Malík

Na ochranu přírody vystupoval ještě před rokem 1989, tehdy v podzemním ekologickém hnutí Ekona Náchod. Ve službách státní ochrany přírody strávil 20 let na Správě CHKO Broumovsko, kde byl i zástupcem vedoucího.
Ekolog, vodař, expert na odpadového hospodářství, hodnocení EIA, geodet, filmař, fotograf, inspektor sanace azbestu, autor mnoha článků a několika publikací, řady prezentací. Zabývá se studiem globálních ekologických problémů včetně studie změny klimatu. Státní zkoušky v oblasti státní správy, na úseku ochrany přírody a životního prostředí. Absolvent gymnázia Trutnov a střední průmyslové školy stavební v oboru Geodézie a kartografie, pomaturitní studium Tvorba a ochrana ŽP na Státním energetickém institutu v Praze.
Nominant na cenu Vavrouška, držitel náchodského Křesadla.
Podíl na sanaci několika nebezpečných skládek na Broumovsku, zastavení spalovny v Teplicích nad Metují, ostraze sokola stěhovavého a vlčích hlídkách na Broumovsku.
Je autorem zákona na ochranu ozonosféry v ČR.
Založil občanské sdružení Živá voda, jehož je i předsedou.
Je autorem konceptu globálního Hnutí Rodina Matky Země, jehož cílem je přechod lidstva na udržitelnou ekologickou stopu.
V roce 2012 v Náchodě svolal a založil národní koalici STOP HF, která iniciovala zastavení frakování břidlic a podzemní spalování uhlí v ČR, čímž eliminovala ohrožení pitné vody v ČR pro cca 1,5 mil obyvatel.
Spolupodílel se na zrušení přehrady v Pěčíně v Orlických horách.
Je autorem několika revitalizačních opatření, návrhu řešení lokality NATURA 2000 Březinka, spoluautorem naučné stezky v NPR Teplické skály a několika návrhů plánů péče. Inicioval výklad několika legislativních pojmů zákona 114/92 Sb. o ochraně niv a toků jako významných krajinných prvků včetně prosazení zásad ochrany pstruhových vod, což bylo aplikováno do praxe nejen na úseku ochrany přírody, ale i úseku vodohospodářském.
V roce 2018 se stal předsedou představenstva Asocice pro odstraňování azbestu v ČR.
Je autorem celoplošné zádrže vody v okolí Zdoňova – „Modelu Zdoňov”, který je navržen jako pilotní projekt pro ČR a EU pro možnost rychlé „všenápravy“ krajiny a boje se suchem.
Jedním z hlavních výstupů modelu je výpočet celoplošné minimální zádrže vody v krajině ČR, která činí 1,5 násobku objemu všech 165 přehrad ČR dohromady.
Vegetarián, vlastník lesa, nevlastní automobil, jezdí hromadnou přepravou a na kole, horolezec s řadou prvovýstupů na pískovcích Broumovska.

Jak se bavit o Evropě, když spousta lidí bere vážně mýty, polopravdy a lži? Přesné informace a ověřená fakta často nestačí. Rozvedení otevřené diskuse si vyžaduje zapojení komunikačních dovedností. Bavit se budeme o tom, co nefunguje určitě a jaká komunikace má šanci debatu posunout i přes vyhraněné názory. Zkusíme se produktivně pohádat o euromýtech, které vás nejvíce zajímají.

Zdeněk Kudrna (Zdenny)

Zdeněk Kudrna (Zdenny)
Zdeněk Kudrna (Zdenny)

Učí a zkoumá ekonomické a politické souvislosti evropské integrace na Salzburgské univerzitě. Působil jako konzultant Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Rozvojového programu OSN i jako poradce ministra financí ČR. Žil v Brně, Praze, Norwichi, Lisabonu, Budapešti, Vídni, Innsbrucku, Londýně a nyní v Bernu. V Respektu a dalších médiích občas komentuje evropskou integraci a finanční trhy. Zdenny spoluzakládal Svatoplukovy pruty a šéfoval českému kontingentu na Moot v Mexiku v roce 2000.

Vojtěch Olbrecht (Fišer) - Zahraniční zpravodaj
Vojtěch Olbrecht (Fišer) – Zahraniční zpravodaj

Kořeny skautingu sahají do Anglie před více jak sto lety, ze které se rozšířily do celého světa. Málokdo ví, že druhou zemí se skautingem bylo Chile. Junák – český skaut je, stejně jako desítky dalších skautských organizací, součástí světového skautského hnutí, což nám otevírá dveře před 50 miliony kamarádů po celém světě. Na workshopu představí Zahraniční odbor možnosti velkých výprav pro celé družiny, ale i pro jednotlivce, kteří si chtějí využít výhod mezinárodního skautingu na plno. Přednáší tým vedoucích kontingentů, lidi co vyjeli na zajímavou akci, stejně jako členové Zahraničního odboru.

Slyšeli jste někdy jméno Přemysl Pitter? Ne? Pokud se začtete do jeho životopisu, zřejmě si brzy položíte otázku: Jak to, že o něm slyším poprvé? Jeho život byl nevšední od samého počátku. V první světové válce poznal hrůzu nesmyslného vraždění. V meziválečné době se jako radikální pacifista plně věnoval pomoci a humanitní výchově dětí z žižkovských chudinských slamů. Vybudoval pro ně Milíčův dům, dnes bychom řekli „nízkoprahové centrum”, první na celém světě. Jeho péčí prošly stovky dětí, mezi nimi například i Olga Havlová. Proti antisemitismu veřejně vystupoval už od nástupu Hitlera k moci. Za války neušla pozornosti gestapa jeho podpora a pomoc židovským rodinám, přísně zakázaná. Ihned po válce pak uskutečnil odvážný projekt, který neměl obdoby. Získal v blízkosti Prahy zámky zkonfiskované německým podnikatelům, v nich poskytl domov opuštěným dětem, nejprve židovským z koncentráků, nato německým z českých internačních táborů, i jiným poztráceným dětem. Měl odvahu přivést je vzdor čerstvé vzájemné nenávisti dohromady. „Děti za nic nemohou“, vysvětlil těm větším. Bylo jich celkem přes 800. Byl si vědom, že za „vykrmování gestapáckých dětí” u mnoha lidí vyvolá nenávist a útoky od tisku i politických stran. Vzdoroval ve jménu soucitu s trpícími, zejména s dětmi. Našel však i porozumění a mnoho pomocníků. Všechny ty, kteří prošli jeho blízkostí, hluboce poznamenal na celý život.

Tomáš Růžička

Tomáš Růžička
Tomáš Růžička

Tomáš Růžička (1937) je fyzik, evangelík, varhaník, v mládí aktivní skaut, ve stáří aktivní důchodce. Po podpisu Charty v roce 1977 byl vyhozen z Akademie věd, poté pracoval jako topič. Po revoluci se vrátil na AV ČR. Dlouhodobě se věnuje tématu odsunu Němců po válce a osobnosti Přemysla Pittera.

Návratem ke Kořenům, k Půdě, k Jednoduchosti, k Matce Zemi, Přírodě se nám dostává ochutnat pravost života, jak jej zažívali naši předci. Navazovat kořeny můžeme každý…

Tomáš Svoboda

Tomáš Svoboda
Tomáš Svoboda

Se svou rodinou žije a hospodaří v souladu s přírodou na 1,5 ha pozemku v Třešti na Vysočině. Navrhuje a realizuje přírodní zahrady a hospodářství (rodové statky), školní zahrady, veřejná prostranství a jedlé balkony. Hraje na domorodý nástroj australských Aboriginců didgeridoo v kapele Jakýkoli zvuk. Více na www.prirodnizahrady.com.

3. sekce (13.20 – 15.05)

Přednáška s následnou diskuzí o tomto aktuálním fenoménu. Jak se utvářela idea branné výchovy v průběhu uplynulého století, jaké cíle i nároky si klade? Jak je realizována v Junáku a jak ve školách? Jaké jsou nyní možnosti? Potřebujeme se i nyní zabývat těmito tématy? Jak jí citlivě implementovat do skautské činnosti? Na tyto a další otázky k této problematice se pokusíme najít odpovědi.

David Rožek (Doktor)

David Rožek (Doktor)
David Rožek (Doktor)

Student doktorského programu na Policejní akademii ČR v Praze, bezpečnostní expert a výzkumník. Vlastník společnosti na mezinárodní bezpečnostní konzultace pro korporátní a státní klientelu, člen několika pracovních skupin k rozvoji bezpečnosti v ČR. Vedoucí oddílu skautek „Lasičky“ Beroun, výchovný zpravodaj ORJ.

Nejlepší začínající čeští vědci jsou od roku 2007 každoročně odměňováni prestižní cenou České hlavičky. Odborná porota letos ocenila 8 studentů v 6 kategoriích. Mezi nimi byli i 3 skauti. Během moderované diskuze se dozvíte nejen o tom, co je na vědě baví, co zajímavého se jim podařilo objevit a kam dál se budou ubírat jejich kroky.

Jan Lüftner (Lift) a Přemysl Čechura (Hrom)

Jan Lüfnter (Lift) a Přemysl Čechura (Hrom)
Jan Lüfnter (Lift) a Přemysl Čechura (Hrom)

Spolu s kamarádem Ondřejem Brichtou postavili přístroj na magnetronové naprašování. Lift letos začal studovat obor Elektronika a telekomunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. Na otázku, jak se dostal ke vědě odpovídá: “Tak kdo by pořád chtěl sedět doma u počítače a prokrastinovat, to není můj styl života. Tak jsem začal bastlit všechno možné. Až to skončilo u toho našeho magnetronového naprašovače.” V 93. oddílu vodních skautů Delfíni v Plzni zastává funkci palubného.

Hrom je v prváku na ČVUT a studuje Teoretický základ strojního inženýrství. Stejně jako Lifta ho nebavilo sedět doma a tak spolu s kamarády jako “hloubaví kluci” začali něco vytvářet. V oddíle Delfínů byl kormidelníkem družiny a teď, když přijede z Prahy, pomáhá tam, kde je zrovna potřeba.

Tomáš Drábek

Tomáš Drábek
Tomáš Drábek

Tomáše Drábka, rovera z Roztok a studenta pražského Gymnázia Nad Štolou, baví historie. Ve svém výzkumu sledoval život československých legionářů v první světové válce v Rusku. Podrobně zkoumal činnost Informačně-osvětového odboru, který zajišťoval vojákům kulturní vyžití. K tématu legionářů se dostal hlavně díky dědečkovi, jehož pěstounem byl přímo legionář z 5. střeleckého pluku. Tomáš by chtěl v budoucnu studovat historii nebo archivnictví.

Jak můžu ze své procházky přírodou přispět vědě a zapojit se jako amatér do skutečných vědeckých výzkumů? Jaké projekty u nás běží? Čeho už se dosáhlo? A jak se dá něco takového zažít s oddílem? Chci se zúčastnit – kde začít a co to obnáší?

Seznámíme se s fenoménem občanské vědy, především v kontextu české ornitologie. Povíme si třeba, proč se zajímat zrovna o ptáky, když chceme sledovat stav životního prostředí. Zaměříme se hlavně na projekty, do kterých se zvládne zapojit každý, včetně dětí v oddíle. Těšit se můžete mj. na projekt Ptačí krmítka.

Občanská věda (citizen science) je vědecký výzkum prováděný ve spolupráci profesionálních vědců a občanů z širší veřejnosti (občanských vědců). Ze spolupráce těží obě strany – vědci z možnosti sbírat data z většího území a s menšími náklady, dobrovolníci pak ze zajímavých aktivit a nových poznatků.

Alena Skálová (Alča)

Alena Skálová (Alča)
Alena Skálová (Alča)

Odmala pozoruje, co kde lítá (učeně řečeno: věnuje se ornitologii), po mnoho let amatérsky, nyní profesionálně v České společnosti ornitologické, kde pracuje jako koordinátorka občanské vědy.

Kromě ptactva a pobytu v přírodě ji těší matematika (tu ostatně vystudovala na Matematicko-fyzikální fakultě UK), učení sebe a učení ostatních, chození na šifrovací hry, organizování téhož a vymýšlení programu pro skautky v jejím domovském oddíle Sluníčka, pod střediskem Dvojka Praha.

V horách se zdá, že je tak jednoduché meditovat, ráno se probouzet s vycházejícím Sluncem a dýchat čerstvej vzduch, stopovat, nechat se unášet okamžikem, jammovat v ášramech a zpíváním manter pochopit stará učení, poznávat lidi z celého světa, a přitom za to neutratit moc peněz.

Anebo se vydat do nepálské džungle a nechat se nachytat tygrem, půjčit si motorku v období monzunů, skončit v indické nemocnici kvůli otravě, stihnout rande na druhý straně Indie či meditovat s mnichy pod stromem v Bodhgaye, kde dosáhl Buddha nirvány… O tom jsem vždycky snil!

Nečekejte výpravu po turistických značkách. Bude to o spontánním jednání, o přežívání v divočině, o lidských příbězích, o hipících, o filozofii hinduismu, o józe, meditaci a hledání cesty do svého nitra.

Navštívená místa: Himachal Pradesh (Dharamshala, Mandi, Manali, Kasol), Uttarákhand (Haridvár, Déhrádún, Nainital), Bihár (Bodhgaya), Nepal (Bardiya National Park, Káthmándú)

Přijďte si poslechnout povídání studenta, který si prostě řekl, že se vydá do světa s nejmenším tušením o tom, co ho tam čeká, ale z jistého důvodu lehce proplouvá vším, co se mu připlete do cesty.

Sebastian Prax

Sebastian Prax
Sebastian Prax

Je mi dvaadvacet let a studuji bioinformatiku. Když jsem začal studovat matfyz, netušil jsem, že by v mém životě mohla existovat cesta, která mne od matematiky přivede k filozofii. Během prvních dvou let studia jsem však procestoval deset zemí, a pak jsem dostal nabídku jet jako dobrovolník do Malého Tibetu a cesta k filozofii se našla velice rychle. O rok později (léto 2018) jsem se vydal do Indie znovu (tentokrát na vlastní pěst), abych během sedmi týdnů prozkoumal podhůří Himaláje a posvátná místa poblíž řeky Gangy, v Nepálu, a vůbec všude, abych porozuměl sám sobě i jevům ve svém okolí. Projel jsem 2500 km převážně stopem autobusů a málem jsem stihl dopsat román, na kterém pracuji již rok a půl. Před rokem jsem začal přednášet o cestovaní, buddhismu a filozofii meditace, a rozhodně bych v tom rád pokračoval.

Pojďte si ušít pytlík nejen na kořeny do vaší kuchyně a ušetřete tak pár igelitových sáčků. Na workshop vám budou stačit vaše ruce a trocha té šikovnosti.

Alžběta Lovečková

Alžběta Lovečková
Alžběta Lovečková

Domovem jí je Ostrava, Olomouc i Praha. Ve svých 24 letech si po dostudování filmové a divadelní vědy uvědomila, že ji stejně nejvíc baví prolézat bazary a sekáče, nacházet tam staré věci a vdechovat jim nový život. V kombinaci s dlouhodobým zájmem o udržitelný životní styl je jejím momentálním snem přešívat a upcyklovat starý textil na oblečení a doplňky, které budou dál dělat radost lidem, jímž také není ukradená budoucnost naší planety.

Rád bych přiblížil život současných skupin původních obyvatel Sibiře a transformaci jejich „rodové společnosti“.
Jak se mění společnost a kultura lovců a rybářů severské tajgy?
V čem jezdí chovatelé koní na Altaji?
Přežijí tradice na sociálních sítích?
Společnost původních skupin různých částí Sibiře byla založena na příbuzenských vztazích, dělila se na frátrie, rody, „kmeny“. Západní civilizace ale přináší celou řadu změn, které výrazně mění nejen způsob života, ale také sociální uspořádání domorodých obyvatel.

Tomáš Boukal

Tomáš Boukal
Tomáš Boukal

Vystudoval etnologii na FF UK. Pracuje na Katedře sociální a kulturní antropologie FF Univerzity Pardubice. Dlouhodobě se zabývá původním obyvatelstvem Severu, především vztahem lovců, rybářů a sběračů tajgy s jejich životním prostředím. Podnikl řadu cest mezi původní obyvatelstvo Sibiře a severní Kanady. Několik let žil na Altaji (jižní Sibiř). Je autorem několika odborných monografií a článků, ale také beletrie (např. Hřbitov nevěst).

Co je jádrem dobré výměny názorů? Jak se nenechat utlouct argumenty protistrany, a přesvědčit okolí, že váš náhled na věc je správný?

Akademická debata je argumentační soutěž. Tématem je vždy kontroverzní teze, například „potraty by měly být zakázány“, nebo „svět bez alkoholu by byl lepším světem“. Úkolem proti sobě stojících týmů, které tezi buď hájí, nebo vyvrací, je ve vymezeném čase přesvědčit rozhodčího, že jejich postoj k problematice je správný. Ten pak poskytne každému debatérovi zpětnou vazbu. Kromě argumentace si účastníci debatováním zlepšují mluvený projev a získávají povědomí o široké škále témat.

Během workshopu se naučíme správně tvořit argumenty a zkusíme si i cvičnou debatu.

Anna Čámská

Anna Čámská
Anna Čámská (foto: Debatní klub Univerzity Karlovy)

je studentka Přírodovědecké a Pedagogické fakulty UK, skautská vedoucí a nadšenec do neformálního vzdělávání. V současné době je jejím největším koníčkem akademická debata, kterou nedebatérům s nadsázkou popisuje jako soutěž pro nerdy, co se rádi hádají na body. Koordinuje debatní klub Skautského institutu, koučuje středoškolské týmy Gymnázia Příbram, a když má náhodou volný víkend, vyrazí třeba do Londýna se na turnaji nechat porazit týmy z Oxfordu a Cambridge.

Pojďme se podívat ke kořenům toho, že Junák je apolitický. Proč to tak vlastně je a kde se tato myšlenka vzala? Bylo to tak vždy? Co přesně vlastně apolitičnost znamená? A jak to jde dohromady s aktivní politickou kairérou některých skautů?

Diskutovat budou:

  • Petr Vaněk (Permoník) – zpravodaj Výkonné rady Junáka pro komunikaci a projekty služby společnosti
  • Tomáš Řehák (Špalek) – místopředseda Rozhodčí a smírčí rady Junáka
  • Jan Farský (Baghíra) – poslanec Parlamentu ČR, bývalý starosta města Semily, bývalý zastupitel Liberského Kraje, vůdce střediska Varta v Semilech
  • Dagmar Rychnovská (Nutty) – členka Náčelnictva Junáka, vysokoškolská pedagožka

Debatu bude moderovat Jiří Zajíc (Edy) – bývalý místostarosta Junáka, bývalý člen ústřední rady Junáka a zpravodajem pro duchovní výchovu.

V debatě padnou mimo jiné i tyto otázky:

  • Proč se vůbec apolitičnost do skautingu dostala?
  • Proč má být Junák apolitický?
  • Co vlastně apolitičnost znamená?
  • Bylo to tak vždy?
  • Jak to bylo s apolitičností za 1. republiky, kdy se skauti otevřeně hlásili k tehdejší politické reprezentací v čele s TGM?
  • Jak to mají s apolitičností skautské organizace jinde ve světě?
  • Jak se k apolitičnosti staví světové ústředí?
  • Jsou skutečně apolitické i skautské organizace v zemích s totalitní nebo autoritativní vládou?
  • Brání apolitičnost Junáka v politické angažovanosti jeho členů?
  • Je možné být aktivním skautem a zároveň politikem?
  • Smí se politik hlásit ke svému skautskému původu? Nenaruší tím apolitičnost Junáka?
  • Může – a případně jak – politik pracovat se svou příslušností k Junáku v politické kampani?
  • Nejsou pro politika skautské hodnoty překážkou v jeho politické kariéře?
  • Je pro politika jeho skautská příslušnost v něčem výhodou?
  • Může být Junák skutečně apolitický, když své členy vede k občanské – a tedy i politické – angažovanosti?
  • Jak se k sobě má apolitičnost Junáka a politické aktivity jeho členů?
  • Bylo apolitické když
    • se skauti podíleli na vzniku Československa – a tedy rozbití státu, ve kterém do té doby žili?
    • se skauti zapojili do odboje během 2. světové války?
    • se skauti zapojili do protikomunistického odboje?
  • Není vlastně výchova sama o sobě „politickou“ činností (v tom smyslu, že vede lidi k určitým hodnotám, stejně jako politika určité hodnoty prosazuje)?

Petr Vaněk (Permoník)

Petr Vaněk (Permoník)
Petr Vaněk (Permoník)

Je zpravodajem Výkonné rady, který je zodpovědný za oblasti interní, externí a krizové komunikace a za oblast služby společnosti.

Jako zpravodaj Výkonné rady má na starost oblasti interní, externí i krizové komunikace, stejně jako skautské projekty služby společnosti. Patří sem například mediální komunikace Junáka – českého skauta a jeho přítomnost na sociálních sítích, vystupování Junáka – českého skauta na veřejnosti, spolupráce s vydavatelskými domy, fungování Skautské křižovatky nebo Balíčků ústředí pro organizační jednotky, fungování skautské krizové linky, realizace Skautského dobrého skutku a dohled nad ostatními skautskými projekty služby společnosti. Svoji roli zpravodaje vykonává jako zaměstnanec Kanceláře ústředí.

Br. Permoník byl dříve mimo jiné vůdcem oddílu, výchovným zpravodajem střediska Střela Plzeň, zakladatelem charitativního projektu Společně proti leukémii (dříve KAPKA), členem Roverského odboru, vůdcem Roverské lesní školy, předsedou Okresní rady Junáka Plzeň-město, zahraničním zpravodajem Junáka – českého skauta nebo členem Evropského skautského výboru WOSM. Do června 2014 byl místostarostou Junáka – českého skauta a zpravodajem pro komunikaci, na kteréžto činovnické funkce rezignoval v souvislosti se svou kandidaturou v komunálních volbách 2014. Do Výkonné rady se jako zpravodaj vrátil v březnu 2015.

Tomáš Řehák (Špalek)

 Tomáš Řehák (Špalek)
Tomáš Řehák (Špalek)

Vedl 20 let Gemini. Člen ústředních orgánů Junáka už od roku 1990 – v současné době místopředseda RSRJ. V civilu ředitel Městské knihovny v Praze. O vedení lidí přednáší na různých skautských i jiných kurzech, na vysokých školách i středoškolákům.

Jan Farský (Baghíra)

Jan Farský (Baghíra)
Jan Farský (Baghíra)

Je český politik, od května 2010 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2008 až 2010 a opět 2016 až 2018 zastupitel Libereckého kraje, v letech 2006 až 2014 starosta města Semily.

Od svých jedenácti let se věnuje skautingu, který jeho život vedle rodiny formoval asi nejvíce. Od roku 2013 je vedoucím skautského střediska v Semilech. Život si nedovede představit bez cestování (Kanada, USA a částečně Mexiko, jezero Bajkal, Evropa). K jeho dalším zálibám patřil do vážného úrazu paragliding, dále pak čtení, vycházky do přírody, jízda na kole a lyžování.

Do politiky vstoupil ve 23 letech, kdy byl v roce 2002 zvolen do zastupitelstva obce Semily. O čtyři roky později se již jako lídr uskupení Volba pro Semily stal starostou města. Směřování města z této funkce ovlivňoval osm let. Rok před volbami v roce 2014 oznámil, že o místo starosty znovu usilovat nebude.

V roce 2008 spoluzakládal hnutí Starostové pro Liberecký kraj, kterému zpočátku (2008–2009) předsedal. Od listopadu 2009 působí v hnutí jako místopředseda. V krajských volbách v roce 2016 byl za SLK opět zvolen zastupitelem Libereckého kraje (působil zde již v letech 2008–2010). Na mandát však vzhledem k pracovnímu vytížení v lednu 2018 rezignoval.

Dagmar Rychnovská (Nutty)

Dagmar Rychnovská (Nutty)
Dagmar Rychnovská (Nutty)

Politoložka, výzkumnice na Institut für Höhere Studien ve Vídni, členka Náčelnictva Junáka, vůdkyně LK Veronica. Dříve působila jako pedagožka na Univerzitě Karlově a na Metropolitní univerzitě v Praze. Zajímá se o mezinárodní politiku a bezpečnost a především o to, jak se současná společnost vypořádává s novými hrozbami a s riziky spojenými s novými technologiemi.

Jiří Zajíc (Edy)

Jiří Zajíc (Edy)
Jiří Zajíc (Edy)

Vystudoval obor Numerická matematika na MFF UK. Do roku 1990 pracoval jako matematik analytik ve Výpočetním centru VŠE Praha na programech využívání počítačů pro podporu výuky. Současně byl členem československého (ilegálního) týmu pro křesťanskou výchovu. Po roce 1990 pracoval v Českém rozhlasu, České radě dětí a mládeže a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V současné době je odborným pracovníkem Národního institutu dětí a mládeže. V letech 1970–1990 byl vedoucím odboru turistiky při TJ Sokol Praha Krč, z něhož vzniklo největší skautské středisko v ČR Blaník. V letech 1990–2001 byl členem Ústřední rady Junáka, zpravodajem pro duchovní výchovu. V letech 1992–1995 místostarostou. V současné době je instruktorem VS Gemini, předsedou odboru duchovní výchovy a metodické skupiny Junáka pro nový program. Je autorem či spoluautorem knih Rozhovory s kardinálem Miloslavem Vlkem (1997), Poutník po hvězdách. Rozhovory s Erazimem Kohákem (2001 – společně s Romanem Šantorou), Nikdy nekončící dobrodružství (2006), Kdo jsem (2008), Hranice bezpečí (2009), Cena věrnosti (2012) a Bůh blízký (2012 – společně s Miloslavem Vlkem).

V dnešní době je těžké se na chvíli zastavit a přemýšlet nad svým životem, jak ho chceme žít, co mu chceme dát, co chceme po sobě zanechat.

Pojďte si poslechnout Skrretův vůdcovský slib, následně přemýšlet v klidu a tichu nad svým životem i svým působením v Junáku. Objevit svůj potenciál i směr další poutě svým životem.

Matyáš Velinský (Skrret)

Matyáš Velinský (Skrret)
Matyáš Velinský (Skrret)

Pracuje na pozici asistenta pedagoga a současně studuje na Univerzitě Hradec Králové obor Transkulturní komunikace. Byl účastníkem kurzů ČLK Odyssea, ČK Mrsk Mrsk, zdravotnického kurzu Perla a naposled na kurzu VLK Rovel+. Zúčastnil se posledních dvou ročníků Obroku a dvakrát i akce Korbo. Přínosem mu byla i akce Euforia pro regionální akce olomouckých R&R Rfor. Rád by rozjel rozjel krajský pražský rovering a v roce 2020 uspořádal krajské roverské setkání.

Všechno to začalo v Polsku jedním mladým mužem, který se snažil zapůsobit na dívku svých snů. Vyprávěla mu totiž o události, kterou zažila v Africe. Místní lidé tam totiž během 24 hodin napsali stovky dopisů žádajících tamní vládu o zlepšení životních podmínek v jejich zemi. Inspirován jejím příběhem – a chtě ji znovu vidět – pozval ji do své místní skupiny Amnesty, kde se rozhodli udělat totéž. Myšlenka se uchytila a během jednoho roku se Maraton psaní dopisů stal globálním fenoménem. To bylo v roce 2002. Dnes je Maraton psaní dopisů největší světovou událostí v oblasti lidských práv. V průběhu let tato kampaň pomohla osvobodit mnoho nespravedlivě vězněných lidí, díky milionům lidí a tisícům akcí po celém světě. Přijďte se na seminář s Amnesty International dovědět nejen více o historii a hlubším významu této akce, ale i jak se do akce zapojit a dozvědět se tipy a triky jak udělat Váš vlastní maraton ještě lepší.
Seminář se bude skládat z přednášky o smyslu a historii Maratonu psaní dopisů a následného workshopu, na kterém se dozvíte praktické rady a tipy pro pořádání vlastní podpisové akce. Doporučujeme se proto s maratonem seznámit a ideálně se rovnou předem do kampaně přihlásit na: maraton.amnesty.cz.

Michal Horniecký

Michal Horniecký
Michal Horniecký

Michal je aktivistou tělem i duší. V Amnesty má na starosti dobrovolnictví a práci s mládeží. Snaží se zapojovat a mobilizovat aktivní lidi po celém Česku a probouzet v nich chuť měnit svět kolem sebe a bojovat za lidská práva nejen v Česku ale i ve zbytku světa. V Amnesty se již od jejího založení mísí a střetávají dva proudy. V prvním jsou právníci, výzkumníci a analytici, v tom druhém pak „křiklouni“ s megafonem a transparenty. Michal patří do té druhé skupiny, nečekejte tedy nudné povídání s PowerPointovou prezentací. Před nástupem do Amnesty strávil rok v africké Ghaně jako dobrovolník.

Co pro nás může kultura udělat? Kořenům českého umění a jeho působení na nás se bude věnovat vedoucí redakce kultury zpravodajství ČT. Poví nám o zábavě po práci, investicích do uměleckého bohatství a o kultuře, na které doopravdy záleží.

Petr Vizina

Petr Vizina
Petr Vizina

Český novinář, hudebník a redaktor ČT je velkým znalcem české kultury a hudebního umění. Pochází z Prahy, zde také studoval Katolickou teologickou fakultu UK.

V posledních letech se věnuje programu na ČT24: Kultura – co pro mě může udělat?

Tento rok proběhl již třetí ročník roverské akce KORBO, akce, která mi pomohla ukázat, jak se dá o roveringu přemýšlet. Jak vypadala cesta této akce od nápadu k letošnímu ročníku, na který se přihlásilo 800 roverů a rangers? Co jsem se díky ní dozvěděla? Co nás může naučit a jak se můžeme inspirovat?

Martina Babejová (Marťa)

Martina Babejová (Marťa)
Martina Babejová (Marťa)

Instruktorka na roverském kurzu Fonticulus Maděra a členka přípravného týmu roverského setkání KORBO, kde se věnovala zejména koordinaci účastnických aktivit. Pochází z Nového Města na Moravě, v Praze nyní dokončuje studium na třetí lékařské fakultě.
Členka Vysokoškolského roverského kmene Skrypta, který dva roky pomáhala vést. V minulosti také působila v redakci časopisu Roverský kmen.

Závěrečná přednáška (15.20 – 16.30)

Rovering má za sebou 100 let své existence. Podívejme se společně na cestu, kterou podnikl. Co vše stálo za jeho vznikem? Jaké byly jeho začátky? Pojďme si společně projít příběh roveringu od jeho začátků, toho kdo jej ovlivnil, až po to, jak se dál rozvíjel hlavně v Anglii a částečně i ve světě. A společně si pojďme položit otázku, co z toho všeho je pro dnešek aktuální? Světlo počátku roveringu odešlo, ale rovering září dál.

Jan Nehyba

Jan Nehyba
Jan Nehyba

Instruktor vůdcovského kurzu Gong a jeho spřátelených kurzů, v minulosti se podílel na poslední koncepční revizi roverského programu. Věnuje se psychoterapii a užitečným rozhovorům. Aktuálně učí a bádá na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Zaměřuje se předně na osobnostní rozvoj u budoucích pedagogů, a na to jak reflektovat vlastní praxi, dále na nejrůznější koncepty respektující výchovy. Jeho doménou je poslední dobou i využití nových technologií v kognitivní vědě.